Záhadná civilizace Inků

Na severozápad od Cusca se táhne asi nejznámější a nejnavštěvovanější oblast Peru, Sacred Valley, nebo-li svaté údolí Inků se Ztraceným městem Machu Picchu na jeho konci. Toto území plné archeologických nalezišť je téměř synonymem pro Peru a my jsme ono „must see“ navštívili také.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Nejprve jsme se vypravili do Machcu Picchu. Jsou dvě možnosti, jak se tam dostat: vlakem z Cusca nebo autobusem, a pak pěšky. Velmi rádi bychom zvolili první variantu, ale cena 145 dolarů  nás vrátila zpátky na zem (mimochodem, spočítali jsme, že cena pro Peruánce je cca 40x nižší). Tak jsme museli absolvovat krkolomnou cestu minibusem, který nás dovezl do místa vzdáleného tři hodiny chůze od města Aquas Calientes.

Na vše kolem Machu Picchu se bohužel otiskl turismus v té horší podobě. Došlo nám, jak moc peněz se dá během výletu sem utratit. Aquas Calientes, výchozí bod na MP, je plné hvězdičkových hotelů a restaurací, přitom kolem není nic než divoká příroda. (Pro toho, který zvolí pěší variantu, je tedy toto město po hodinách kamenné cesty poměrně šok.) A pak už možnosti pohodlného zážitku jen navazují. Na MP se můžete vyvést autobusem, přitom jde jen o hodinu šlapání, a samozřejmě se chytit nějakého průvodce či mnohačlenné tour. Denní limit na MP je 2500 lidí, což je trochu drastické. Byli jsme na to ale připraveni, a tak zklamání nepřišlo.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA      IMG_1946

Ať je to ale jak chce, musíme dát průvodcům za pravdu, že Machu Picchu je místem, které stojí za vidění. Především kvůli úžasnému kusu přírody, na kterém je město postaveno. Nachází se na pomezí And a Amazonie, na vrcholkách špičatých hor pokrytých divokou zelení. Ráno je vše utopené v mracích a k pozdnímu odpoledni se do kamenných inckých zdí opírá měkké oranžové slunce. Nádhera.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Čím si ale toto město na rozdíl od ostatních nalezišť v Sacred Valley zasloužilo takovou pozornost? Kvůli síle záhad. O existenci města totiž věděli Španělé už po dobití Říše, ale jeho místo jim zůstalo utajeno až do 20. Století, kdy světem prolétla první zpráva  amerického profesora Hiram Binghama. Do teď není jasné, proč nechal král Pačakuti postavit MP tak daleko od centra své říše Cusca a za jakým účelem. Odpovědi se hledají v astrologii. Město je orientováno podle světových stran, uprostřed stojí chrám Slunce, a pak je tu ten podivně tvarovaný kámen Intihuatana (nebo-li místo, kam se přivazuje slunce). Kněz zde nejspíš v době zimního slunovratu prováděl rituál, kterým se snažil zaručit návrat Slunce. Podle posledních výzkumů prý kámen sloužil také jako zemědělský kalendář. Podle jeho stínu se určovala doba sklizně a setby. O astrologickém a náboženském účelu Machu Picchu tedy není pochyb, ale nezodpovězených otázek je zde stále mnoho.

Stejně velký zájem by si ale zasloužil i Picaq. Toto město na začátku údolí je mnohem větší, a přitom má asi čtvrtinovou návštěvnost. Bylo to administrativní centrum Inků a jeho část je postavena do tvaru koroptve. Dominantou jsou obří terasovitá pole a náboženské centrum je od zbytku odděleno úzkým tunelem, kterým mohli procházet jen vyvolení.

PA152419.JPG

Za zmínku stojí také terasy Moray, které sloužily jako jakási pěstitelská laboratoř. V přirozených prohlubních Inkové vybudovali kruhovité schody, které mají různé mikroklima a teplotu. Mohli tak pozorovat, jaké podmínky vyhovují různým druhům rostlin, což je úžasně pokrokové.

PA162472.JPG

A v neposlední řadě, solné doly Maras, které byly využívány už v době před Inky a stále se z nich těží. Více než 3000 solných bazénků patřících téměř 380 rodinám tvoří úchvatné panorama různých odstínů bílé. Bazény jsou zásobovány vodou pramenící z přilehlé hory a zde těžená sůl má výjimečnou kvalitu.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Zatímco Mayové byli badatelé a Aztékové bojovníci, Inkové byli stavitelé. Z pouhých 300 let své existence byli schopni postavit v rozmarné přírodě (podle odhadů) kolem 50 000 km silnic, nespočet akvaduktů, mostů, megalitických staveb, které i bez pojiva ve zdivu odolali všem zemětřesením, atd. Po cestách běhali kurýři, kteří si předávali zprávy a zboží štafetou. Král tak mohl mít v Cuscu denně čerstvé ryby z oceánu. Inkové nepoužívali peníze a ani neznali písmo. Přesto byli velmi vzdělaní, a to především v astronomii a zemědělství.

Podle našeho průvodce v Pisaq, Inkové budovali a Španělé pouze ničili. A něco na tom asi bude. Stačí se podívat na strategii, kterou dobyvatelé vedli. Říše Inků se rozrostla přes území od Ekvádoru po Čile na počet 18 milionů obyvatel. Ale na rozdíl od Evropanů, Inkové dobyté území neplenili, nýbrž začlenili pod říši s respektem k místním obyvatelům. Nejprve do tamního území vyslali zprávu o výhodách začlenění se pod říši. Pokud nepřišla pozitivní odpověď, vyslal král vojsko. Na dobytém území postavili chrám svých božstev, začlenili ho do silniční sítě a začali vzdělávat obyvatele jejich jazyku. Většinu zvyků si ale mohli ponechat. Ti, kteří se nechtěli přizpůsobit, nebyli zabiti, ale vyhoštěni.

Když se v 15. Století vylodil Pizaro, byli Inkové zrovna po válce mezi dvěma bratry. Král, omámen vítězstvím, přijal bělochy s otevřenou náručí jako bohy Slunce, čehož druhá strana krutě využila. A tak nastal jeden z největších a nejsmutnějších paradoxů dějin, že 200 Španělů zničilo 18ti milionovou vyspělou civilizaci.

 


2 komentáře u „Záhadná civilizace Inků

  1. Indy

    Ahoj Pepo , tak jsem se trochu dival na Vasi cestu , je to krasa a moc zajimave . Asi Vam to trochu zavidim ale moc Vam to preji . Slusi Vam to a ted i vic chapu jak jsi o tom mluvil . Cau Tom Indy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *